Sluhové lítali jako šílení, kilometry červených koberců se rozvíjely...A to vše jen proto, že do Karlových Varů, na místo dění filmového festivalu, dorazila delegace blátokačkovic blogu spolu s dalšími, jakými byli například Toník Banderas a Honzík Malkovich. Díky skvělému maskování (brýle od Vietnamců za 69,-) se nám šikovně podařilo vyhnout se nepozorovaně davu šílících fanoušků, kteří díky tomu obdivovali pouze výše zmíněné hollywoodské hvězdy. Prošli jsme se po červeném koberci, ale ještě předtím jsme šlápli do čerstvé blátivé kaluže, čímž jsme na hvězdném koberci zanechali jako jediní nesmazatelnou bláto-kačkovic stopu velikosti 39 a 45.
Dále následovala procházka hlavní karlovarskou třídou, přes kolonády, až k hotelu Pupp, u kterého stálo mnoho nadšených fanoušků, kteří nás strhnuli, takže jsme tam stáli s nimi a čekali....ale na koho, to nikdo nevěděl...Prošel tam pouze Menzel, Bartoška a Havel...zkrátka nikdo koho bychom mohli znát z Machova a okolí. Následovala cesta zubačkou na rozhlednu Dianu, kterou nám zpříjemnila početná skupina iránských kluků a jejich vousatých otců, kteří nám vehementně tvrdili, že v těch igelitkách mají pouze šišku salámu a budík. Poté, co se zavřely dveře v kabince, iránské děti začali poslouchat mp3 modlitby z mobilů a začali se nápadně ošívat. Na klidu nám nedodalo ani to, že technický stav zubačky byl stejný jako si ho pamatuji před 20ti lety, jen té rzi trochu přibylo. Naštěstí vše dopadlo dobře a kde skončili ti iránci s budíky, tak to "ví-bůch"
Akorát nevíme, kde ten starej Mattoni stáčí tu svoji minerální vodu, protože místní minerální prameny mají vskutku netradiční chutě. Zjistili jsme, že pramen Karel IV. o teplotě 60°C chutná jako krev s příchutí železa, zatímco jiný pramen Eliška o teplotě 62°C chutná jako železo s příchutí krve. Tento "vlažný" pramen jsme si navíc natankovali do pet flašky, která se díky vysoké teplotě sama sešlápla. Tento nápad samosešlapávací flašky si necháme patentovat. Naštěstí to jistily karlovarské oplatky - vanilkové, oříškové, čokoládové a skořicové, které byly opravdu mňamózní. Pěšky jsme z Varů do Lokte jít nemuseli, protože nám CLKačku naštěstí neukradli, což je s podivem, když všude vedle nás parkovali pouze podružné značky, jako například Jaguar, Porsche, Lamborghini Gallardo, Masseratti či zbrusu nová Ferrari. Asi chudý kraj. Charašó? Večer jsme si zpříjemnili loketským domácím pivkem Florian, asi tak 23°, za ještě příjemnější cenu pouhých 50Kč/0,5l, zato prášky na spaní jsme pak již nepotřebovali...
Byli jsme tak blízko, že jsme Antonia mohli štípnout i do zadku....;-)
O tomto hvězdném páru, promenádujícím se po kolonádě, se nám podařilo zjistit pouze to, že přijeli kdesi z Ukrajiny, Ruska či Běloruska, soudě dle skvěle padnoucí šusťákové soupravy v kombinaci s koženými sandály doplněnými ponožkami.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sledujte nás i nadále a brzy se dozvíte i o našem putování městem Loket...
Zde hledá