na Blog.cz

Byla to akce roku. 11.září v pátek jsme byli s Kačkou připravený odjet do Chorvatska cca v 14hod, ale tamní počasí nám vůbec nepřálo. V 16:25hod jsme proto našli last minute na Malorku do C´an Picafort a do 17hod musel být zaplacený v Náchodě. No stihli jsme to na minutu a druhý den ráno už jsme byli na letišti. To byly nervy, abychom v letadle neseděli vzadu na "pětce", protože tam to houpe a naopak nad podvozkem by to zase moc skákalo, když by byla na Malorku rozbitá cesta. Na letišti jsem šel s 20Kč koupit 0,5l Mattoni, že mi ještě něco vrátí, ale na displeji se objevilo 39Kč, hmm. Ale už sedíme na runwayi v letadle a Kačka vyndavá blicí pytlík, což nápadně vyděsilo pána sedícího vedle nás, obzvlášť když jsem Kačce poradil, ať to pak někde cestou vyhodí z okna. Nepotěšila ani letuška, která nám přišla ukázat, co máme dělat až spadneme. Cestou zpět jsme navíc seděli vedle únikových nouzových dvěří na křídle, takže nám letuška znovu říkala, kde to máme s Kačkou za jakou páčku otevřít až spadneme a já se zeptal, jestli se to jako stává často. Vypadalo to, že jo, protože při rozletu začala ze dveří téct voda a upadla plastová krytka kliky u dveří (vypadalo to, že tam ta krytka je přilepená na dvou žvejkačkách). Na Mallorce na nás dýchlo 30°C, nádhera a hned první den u vody. Nádherný hotel i pokoj, k vodě jen tři kroky, maximálně čtyři. Voda mokrá a krásně teplá i čistá. No Ideál! A ještě k tomu ty grandiózní snídaně a večeře, i nějaký potvory z moře vytažený tam byly!:-) Až jsem se bál, kdy mi vrchní přijde říct, že už to stačí, že víc jak 4 chody a dvojitou porcí si brát nemůžu, ale pak jsme zmapovali situaci a zjistili, že ostatní se cpou ještě daleko víc. Borci byli všudypřítomní černoši, kteří se slovy "Hello, good price" nabízeli značkové hodinky Dolce&Gabana, Louis Vitton či Festina za 5eur. Po pláži se procházely i Vietnamky a s typickým přízvukem "Hello, masááážííííí" nabízely masáže, ale dejte mně pokoj, člověk obalenej pískem a na to masírovat? No drátěnka hadr... Byli jsme i na jednom výletě v sousedním historickém městě, ale jinak to byl převážně ležing a váling na pláži. Ve vodě nás hlídala místní pobřežní hlídka, holt nějaký místní "Mič Bjúkenen" říkala Kačka. Ta byla totiž ve vodě pečená vařená, a nejvíc v těch největších vlnách po bouři, no hotovej vorvaň, to já to radši strachy sledoval z písku, abych se v těch bouřkových vlnách nepomo..teda nenamočil:-) Večer to všude žilo na 100%, plno lidí, barů a akcí, Sangrie tekla proudem. Kačka po koktejlu zvaném Zombie ani nevěděla čí je, no a ještě k tomu z toho opravdu tak vypadala:-). Výborný byli i místní řidiči autobusů, kteří neustále nadávali, nekoukali na cestu, nedrželi volant, jeli na plný plyn a troubili a málokdy brzdili a když už, tak úplně naplno, že všichni letěli hubou k zemi...To by panečku lhotskej Jirman koukal:-) Ještě, že my jsme seděli a dělali, že žádný starší lidi kolem sebe nevidíme:-) Co k tomu dodat, byl to zkrátka přeprasecky výbornej vejletek!:-)